|
|
Minikáry
Informace o závodech minikár |
|
|
Olovští minikáristé v letech 1977 – 2017
Oloví, od roku 1561 Královské horní město leží na úpatí Krušných hor v malebném údolí řeky Svatavy, 12 km severozápadně od okresního města Sokolova v Karlovarském kraji. Město v minulosti proslulo těžbou olověných a cínových rud, na které po období útlumu těžby v závěru 19. století navázala sklářská výroba v oblasti výroby a zpracování plochého skla. Více než stoletá tradice sklářské výroby má v současné době pokračování ve výrobě protipožárního skla ve firmě AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, dále ve zpracování skla firmou Flabeg Czech spol. s r.o., při čemž ve městě jsou i další menší výrobní, či zpracovatelské provozovny. Ve městě v současné době žije cca 1800 obyvatel. Město má i dlouholetou sportovní tradici, ke které patří i motoristický sport. Tento aktivně provozovali na motokrosových tratích i v rámci automobilových orientačních soutěží členové místního Automotoklubu, včetně organizace pravidelných závodů a soutěží, konaných v katastru města a jeho okolí. Na jaře roku 1977 rozhodlo vedení AMK Oloví o vytvoření oddílu mládeže se zaměřením na dopravní výchovu a minikárový sport. Následně v průběhu měsíce dubna bylo za pomoci vedení závodu Sklo Union Oloví vyrobeno 10 minikár dle minikáry, zapůjčené ing. Františkem Čechem z Mariánských Lázní a následně se započalo s tréninkem. A již po měsíci, 28. května 1977 odstartovalo prvých 9 závodníků – Petr Kůcha, Vladimír Opolský, Vilém Opatrný, Josef Šiška, Pavel Doboš, Zdeněk Demuth, Dagmar Brůhová, Jana Hájková a Ivana Kalousová na tradiční minikárové trati Panorama v Mariánských lázních do svého prvého závodu. V té době nikdo netušil, že se minikáry stanou v Oloví nejúspěšnějším sportem, o čemž svědčí následující přehled výsledků v republikových, či mezinárodních závodech či soutěžích:
Mimo uvedené závodníky startovali v závodech Přeboru ČSR či Mistrovství ČR další olovští závodníci Jan Mairinger, Vladimír Opolský st., Petr Pohanič a člen „rodinného týmu“ Vladimír Opolský ml. v barvách MT AMK Liberec a VO Dubnice. Výše uvedený přehled pak nepostihuje všechny starty ve vrcholových závodech, zahrnuje převážně výsledky do 6. místa celkového pořadí, nikoliv úspěchy v jednotlivých závodech seriálu. Výrazných úspěchů dosáhlo družstvo AMK Oloví i v neoficiálním mistrovství klubových družstev – Poháru Světa motorů. V roce 1982 družstvo ve složení Petr Pohanič, Marek Klimeš, Lenka Pohaničová, Vladimír Opolský a hostující Roman Kučera z Ostrova obsadilo 3. místo a v následujícím ročníku v roce 1983 vybojovalo v netradičním složení Petr Pohanič, Marcela Opolská (M2), Jana Poláková, Lenka Pohaničová (M3) a Vladimír Opolský 2. místo za vítězným týmem AMK Plzeň - Slovany. Olovští závodníci pak figurovali, často i opakovaně, formou nominace či hostování též ve vítězných týmech jak výše uvedeného Poháru Světa motorů, tak Poháru Vlaštovky Československé televize, Poháru BESIP, Poháru Vyšehradu a Poháru prezidenta ÚAMK. Nesporným úspěchem je i několikanásobná účast olovských závodníků na stupních vítězů týmových družstev v rámci hostování či ve složených týmech v rámci Mezinárodních šestidenní. Opomenout nejde rovněž mnoho umístění na stupních vítězů včetně nejvyššího v někdejších krajských přeborech a pohárových soutěží a nynějších oblastních pohárech, když olovští závodníci po zániku Západočeského poháru minikár startují úspěšně v Severočeském oblastním poháru. V roce 1992 zaniká olovský Automotoklub a tím i tradice patnácti ročníků Olovského vršku minikár. A tak se od roku 1992 minikáry v Oloví v důsledku nedostatku zájemců a finančním nákladům na činnost stávají bohužel pouze rodinnou záležitostí, když tým startující pod názvem soutěžícího Vladimír Opolský - Oloví vede nejstarší Vladimír, který stál u zrodu minikárového oddílu a od roku 1979 jej vedl. A až do roku 1999 jej tvoří pouze jeden závodník, kterého pak od roku 2000 postupně doplňují další závodníci, převážně z řad dětí bývalých olovských závodníků. V letech 2003 - 2005 se rozhodl Minikártým Oloví obnovit závody minikár v Oloví. Konaly se opět pod tradičním názvem Olovský vršek minikár, ale vzhledem k ukončení činnosti minikárových týmů v západočeské oblasti a snížení průměrné účasti na 24 startujících bylo v dalších letech od pořádání závodů ustoupeno. Návrat k pořádání závodů byl s ohledem k dvojnásobnému navýšení počtu jezdců týmu na šest opět vyzkoušen v letech 2010 a 2011. Celkem tři závody, zařazené do Poháru České republiky - Memoriálu Ladislava Buriánka a zároveň i do hodnocení Severočeského poháru měly velmi dobrou odezvu a na základě jejich průběhu byli olovští minikáristé pověřeni uspořádat na domácí trati poprvé skutečně vrcholový závod - prvé kolo jubilejního, XX. ročníku Mistrovství České republiky v roce 2012, na který navázal další závod Poháru ČR. V roce 2013 se v Oloví na základně úspěšného zvládnutí obou závodů opět sešli nejlepší závodníci, aby se setkali v boji o titul Mistra České republiky v závěrečném, 4. kole Mistrovství České republiky a v neděli se pak opět rozdělovaly body v závodě Poháru České republiky. Pohárové závody v Oloví se jely opět pod názvem Olovský vršek minikár, druhý ze závodů v roce 2011 se pak jel spolu se sobotním Olovským vrškem jako Velká cena 450. výročí města Oloví a mistrovské závody v letech 2012 a 2013 pak pod názvem Pohár města Oloví. V současné době nejsou závody minikár v Oloví pořádány a to z důvodů materiálně technického zabezpečení, především pak z důvodu zcela nevyhovujícího povrchu místní komunikace ze sídliště Hory, která byla vždy s ohledem na její parametry (spád, šíře vozovky a množství zatáček) považována za jednu z nejzajímavějších tratí v celé České republice. V současné době, kdy se těžiště minikárové sportovní činnosti přesouvá do východní části republiky se omezuje z ekonomických důvodů i činnost týmu, což se projevilo v roce 2017 absencí startu našich jezdců v závodech Mistrovství republiky. Příčinou byl součet vzdáleností míst konání čtveřice závodů seriálu, představující v obou směrech 3200 km, k čemuž se navíc i v nižší účasti na pohárových závodech projevily problémy pracovního a zdravotního rázu. Celkem tak bylo v Oloví v letech 1967 - 2013 uspořádáno 26 závodů, ve kterých se na trati vystřídalo 1423 závodníků z 49 minikárových týmů ze všech krajů České republiky, při čemž se přesně 200 závodníků vystřídalo na olovských stupních vítězů. Od roku 2013 na minikárových tratích startuje v olovských barvách sedm závodníků, byť z pracovních či jiných důvodů se tým sejde na startu pouze zřídka kompletní. Bilance dosavadních čtyřiceti závodních sezón v letech 1977 - 2017 svědčí o aktivitě i úspěšnosti olovských závodníků. V minikárových závodech se vystřídalo celkem 31 závodníků, kteří startovali celkem na 811 závodech ve 139 městech a obcích všech krajů České republiky, dále pak ve Slovenské republice a v Německu. Představuje to 2337 individuálních startů, ve kterých olovští závodníci vybojovali 149 vítězství a dále obsadili 194 druhých, 219 třetích, 229 čtvrtých, 219 pátých a 187 šestých míst. V tomto výčtu nelze opomenout, že na stupně vítězů se podařilo vystoupit postupně dvaceti olovským závodníkům a čtrnácti z nich se podařilo dokonce zvítězit a vystoupit tak na stupeň nejvyšší. A na závěr ještě jedno zajímavé číslo, kterým je celkový počet kilometrů, které ujeli olovští závodníci na svých cestách na závody – jedná se celkem o neskutečných 443 570 km. |